15. Finále Dětí fitness v Praze 26.5.2013
Místo vylehávání v peřinách a užívání si zaslouženého nedělního volna, holky opět sbalily svých "pár švestek" a spěchaly na vlakové nádraží, ze kterého vyrazí směr Praha, kde je čeká další mažoretkové zápolení.
Letos je soutěž pikantnější, protože tam jedou jednak jako vítězky předkola v Havířově a hlavně jedou složit obhajobu, neboť vloni tuto soutěž v Praze vyhrály.
Praha, říká se matička Praha, ale že my se k nám po příjezdu zachovala zrovna mateřsky, to se říci nedá. Pršelo a z plánované procházky za krásami hlavního města sešlo. Ale co, památky tam stojí už několik stovek lek, tak snad ještě do dalšího roku, kdy jistě pojedeme za další obhajobou, stát vydrží. Holky mohlo potěšit snad jiné pořekadlo, a tím je, že nám prší štěstí. Na druhou stranu stejně z Prahy holky viděly to nejdůležitější – metro a slyšely onu slavnou větu „ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají“.
V hale už to zase nabralo správný rytmus, převléknout do kostýmů, učesat, nalíčit a okouknou pěkné kluky v hledišti, a že jich tam bylo – hold Praha je Praha. Pak už nervozita z vystoupení začala stoupat úměrně času do vystoupení, který naopak klesal. Navíc v podvědomí holek jistě zůstal červíček pochyb vyvolaný zbytečnou internetovou diskuzí dospělých (kterousamozřejmě četly), než víra ve vlastní schopnosti.
A tady bych se na chvíli zastavil. Vím, říká se, že po bitvě je každý generál, ale …
Internetová diskuze ukázala, jak důležitá soutěž v té Praze je, ale napadá mě pro koho víc? Chvílemi jsem měl pocit, že úspěch je postaven výše než kolektiv a to asi není správné, protože si myslím, že se holky jako tým chovají, jako tým vystupují a jako tým bojují a tým nejsou jen ti nejlepší, ale všechny. Je mnohem lepší, když případný neúspěch unesou jako tým, než aby u nezdaru obviňovaly jednotlivce!
Naštěstí dnes k tomuto poznání nedošlo, protože motivace trenérky s Mc Donaldem byla natolik lákavá, že se holky na jevišti staly stroji, kteří mají zadáno do programu, přesně, včas a jednotně, úsměv a hůlku jako na provázku. Docela by mě zajímalo, kde se dá takový program sehnat, určitě bych jej namontoval Terezce, taky bych chtěl do Prahy.
Hotovo, už se nedá nic změnit, už je vše v rukou poroty. Jiskřička naděje? Ne, tohle byl plamen k úspěchu. Tady to i porota má docela snadné, tedy s první místem.
Nakonec ten pražský uvítací déšť znamenal, že nám prší štěstí – díky Praho - nejlepším mažoretkám nakloněná. A pamatuj si, že dnes ty nejlepší mažoretky, to byly děvčata v nekrásnějších kostýmech a představovat ti je už snad nemusím, ale pro jistotu – POUPATA z Ostravy.
Vyhlášení výsledků
Odkaz na fotoarchív:
